O chřestu

Nejslavnější chřestové plantáže vznikly v Ivančicích počátkem 19. století. Ve své době byl ivančický chřest ve světě daleko známější než plzeňské pivo. Podle nejstarších pramenů se první sazeničky chřestu dostaly do Ivančic koncem 18. století z kláštera v Moravském Krumlově. Podle jiných pramenů dovezl chřestové sazenice z Frankfurtu v 80. letech 18. století obchodník Václav Hüpš, jiné prameny uvádějí jako otce chřestového ivančického zázraku Antona Worlla, lékárníka, který v roce 1829 již pěstoval chřest ve velkém... 

Původ řeckého slova asparagos se odvozuje od staršího názvu v jazyce staroíránském „sparega“, což znamená výhonek, prut, ratolest. Od Řeků převzali tento název Římané. Na Slovensku se chřest nazývá špragĺa, asparagus lekársky. Italsky se řekne „sparadžo“, francouzsky „asperž“, španělsky „esparadžo“, portugalsky „estarago“, německy „špargl“, anglicky „aspargur“ nebo také „sparow-grass“ (vrabčí tráva). 

Chřest je rostlina vytrvalá a pěstuje se na jednom stanovišti až 15 let. Při dobrém ošetřování jsou husté keříčky chřestu vysoké 1,5 až 2 m. Po vysázení jedno až dvouletých sazenic, které nejprve vzešly z malého černého semínka, celé další dva roky chřest jenom ošetřujeme. Menší úrodu dává až třetím rokem. Během těch let vytvoří mohutný systém dužnatých kořenů prorůstajících až do dvoumetrové hloubky...

Chřest lékařský, Asparagus officinalis, prospívá při onemocnění ledvin a močového měchýře, při poruchách funkcí jater a žlučníku. Příznivě působí na srdce a krevní oběh, ale i na nervovou soustavu, když ulevuje od bolesti zad. Bohatý na vlákniny je vítanou prevencí proti vzniku nádorů trávicího traktu, dík snadné stravitelnosti byl zařazen do šetřivých diet. Je prokázáno, že při časté konzumaci chřest účinkuje též jako afrodisiakum. Látkové složení chřestu je z nutričního hlediska velmi příznivé... 

Nejstarší zobrazení chřestu a tedy nejstarší doklady o jeho pěstování jsou v Egyptě ve stupňové pyramidě u Sakkary z dob 5. dynastie. Třikrát převázané svazečky mají představovat chřest, to ostatní jsou fíky, melouny apod. Jiná malba z této pyramidy znázorňuje bílé chřestové výhonky se světle zelenými listovými šupinkami - bělený chřest. Chřest se běžně konzumoval ve starém Řecku a Římě. Zpočátku snad šlo o chřest ostrolistý (Asparagus acutifolius), který dodnes běžně roste na Balkáně...